Andrea Mokrejšová: Žádné jídlo není hřích

Světová populace se potýká s epidemií obezity. Češi pravidelně obsazují přední místa mezi národy s nadváhou a obezitou. S jakými problémy za vámi vaši klienti nejčastěji chodí?

Kdybych to zobecnila, nejčastější problém je „nevím, jak mám jíst správně“. Jasně, spousta lidí jej řeší s tím, že potřebují redukci, někdo zase chce přibrat, další řeší poruchu příjmu potravy, jiný alergie a jiné nemoci, ale většinou to má společného jmenovatele, že lidé vlastně nevědí, co je tedy v pořádku jíst, protože se na ně valí neskutečně velké množství informací a pokaždé jim někdo říká něco jiného.

Řešíte opravdu nejčastěji hubnutí?

Řekla bych, že je to tak polovina případů, řeším různé aspekty stravování pro podporu zdraví u jinak zdravých lidí, často ale i zdravotní obtíže. S výživou totiž souvisejí nejen nemoci, které přímo souvisejí s jídlem, například potravinové alergie, onemocnění trávicího traktu a jiné, ale strava je důležitou součástí terapie v podstatě všech onemocnění, protože může podpořit rekonvalescenci, zlepšit průběh léčby a kvalitu života. 

Všem je nám asi jasné, že podvýživa je velký problém, a i když je někdo obézní, pořád může být podvyživený, protože jeho strava mu nedodává potřebné živiny, ačkoli má nadbytečné množství energie.

Jakých chyb se ve stravování, potažmo zdravém životním stylu, dopouštíme nejčastěji

Nejčastější chybou je podle mě snaha dělat všechno najednou, rychle a dokonale. Lidé se tak často pustí do extrémních diet, vyloučí celou skupinu potravin, počítají každé sousto… a pak se ve chvíli vybočení cítí provinile a vzdají to. 

Druhou častou chybou je dlouhodobé podceňování základů – nepravidelné jídlo, minimum bílkovin, strach z komplexních sacharidů, málo zeleniny, přemíra cukru, hodně sladkých nápojů a stresu.

A opravdu podle vás žádné jídlo není hřích?

Přesně tak. Jsou jídla, která mají být na našich talířích častěji, a jsou jídla, která se tam objevovat nemusí. To ale neznamená, že pokud se objeví, znamená to hned něco fatálního. 

V jinak chytře poskládaném jídelníčku a vzhledem ke kontextu daného životního stylu se opravdu nic nestane, když si dáte něco, co je možná často vnímáno jako problematické. I kdybyste jedli jen okurku, která je určitě považovaná za zdravou, tak váš jídelníček nebude zdravý, protože v něm bude chybět potřebná energie a mnohé živiny. 

No a stejně je to naopak, pokud budete jíst jen sušenky, je to špatně, budete-li ale mít vyvážený jídelníček, který odpovídá vašemu životnímu stylu, sušenka v něm vadit nebude.

Pojďme se na to možná raději podívat pozitivně. Kdybyste měla možnost ovlivnit co nejvíce lidí a říct jim nějakých 3, 5, 7 jednoduchých pravidel, která je dobré dodržovat, a nejde jen o obecná klišé, ale spíše konkrétní tipy, jaká by to byla?

Obecně bych řekla, že jednoduchá pravidla fungují nejlépe: 

1. Jezte pravidelně a nevynechávejte jídla, protože budete mít tendenci se přejídat. Proto je dobré nastavovat kalorický deficit rozumně. 
2. Ke každému hlavnímu jídlu přidejte bílkoviny – sýr, vejce, maso, rybu, tofu nebo tvaroh. 
3. Nezavrhujte komplexní sacharidy – jsou důležitou součástí jídelníčku, a když si nedáte rýži k obědu nebo pečivo k večeři, akorát budete mít chutě na sladké. 
4. Přidejte zeleninu, i kdyby jen trochu. Nečekejte, až budete jíst ideálně. Začněte přidáním cherry rajčat nebo hrsti salátu k obědu.
5. Omezte sladké a alkoholické nápoje.
6. Nehledejte v jídle vinu ani trest – jídlo je palivo, radost a každodennost.  
7. Buďte konzistentní, nesnažte se být dokonalí.

A opravdu podle vás žádné jídlo není hřích?

Přesně tak. Jsou jídla, která mají být na našich talířích častěji, a jsou jídla, která se tam objevovat nemusí. To ale neznamená, že pokud se objeví, znamená to hned něco fatálního. 

V jinak chytře poskládaném jídelníčku a vzhledem ke kontextu daného životního stylu se opravdu nic nestane, když si dáte něco, co je možná často vnímáno jako problematické. I kdybyste jedli jen okurku, která je určitě považovaná za zdravou, tak váš jídelníček nebude zdravý, protože v něm bude chybět potřebná energie a mnohé živiny. 

No a stejně je to naopak, pokud budete jíst jen sušenky, je to špatně, budete-li ale mít vyvážený jídelníček, který odpovídá vašemu životnímu stylu, sušenka v něm vadit nebude.

Myslím, že u hubnutí se lidé nejvíce bojí toho, že už si nikdy nebudou moct dát svíčkovou, hranolky, řízek, koláč…

A to je podle mě škoda, strach z jídla by do zdravého životního stylu neměl patřit. Nejde o to, už si nikdy nedat svíčkovou nebo řízek, ale umět najít rovnováhu. Když většina jídel v týdnu dává tělu to, co potřebuje, je úplně v pořádku dát si občas i jídlo, které nás těší, i když to není největší nutriční klenot na světě.

Co by měl jíst člověk při sedavém zaměstnání, který se příliš nebo vůbec nehýbe?

Tady je důležité pohlídat si celkové množství energie, protože výdej je nízký, je jednoduché se dostat do energetického nadbytku a přibírat. Talíř by měl být lehčí, ale výživově hodnotný. Základ tvoří zelenina, bílkoviny (libové maso, vejce, tofu, mléčné výrobky s nižší tučností), dostatek vlákniny a komplexních sacharidů (celozrnné a žitné pečivo, brambory, rýže, luštěniny, bulgur aj.) a menší množství tuků (olivový olej, lněný olej, ořechy, semínka). Důležité je i načasování a neodbývat se přes den, aby nedocházelo k přejídání večer.

Co by měl jíst člověk, který je aktivní a rekreačně sportuje?

V tomto případě bude mít o něco vyšší výdej energie, a tělo potřebuje kvalitní palivo. V jídelníčku by mělo být víc sacharidů (např. rýže, vločky, pečivo, ovoce), protože právě ty slouží jako hlavní zdroj energie pro sportovní výkon. 

Zároveň je důležité mít dostatek bílkovin nejen kvůli regeneraci svalů. Důležité je i rozložení jídel kolem tréninků. Před výkonem lehčí jídlo, aby nebyl těžký žaludek, ale zároveň aby bylo dost energie na něj. Plnohodnotné jídlo po tréninku, aby se tělo mohlo dobře zotavit.

Co si z jídelníčku profesionálních sportovců můžeme vzít i my?

Tohle je důležité i pro běžnou populaci – mnohem důležitější než „dokonalý talíř“ je dlouhodobá rovnováha a vztah k jídlu. Pokud je většina jídelníčku pestrá, výživná a založená na základních potravinách, není problém občas vybočit. Zároveň platí, že profesionální sportovci často víc plánují, vědí, kdy je třeba doplnit sacharidy, kdy navýšit bílkoviny, kdy hlídat hydrataci nebo řešit načasování jídla před tréninkem i po něm. Ale to se dá přenést i do běžného života, třeba pokud sportujete rekreačně nebo máte náročný pracovní den. 

Nemusíte být vrcholový sportovec, abyste z kvalitního jídla těžili maximum. A co je možná nejdůležitější, jídlo není odměna ani trest. Je to myšlenka, kterou by si měl odnést každý. Když přestaneme rozdělovat jídlo na dobré a špatné, přestane mít nad námi takovou moc. A to je ten skutečný základ zdravého životního stylu.