Jak omezit plýtvání?

Plýtvání potravinami dnes představuje jednu z největších ekologických a ekonomických výzev moderní společnosti. Málokdo si uvědomuje, že s každým vyhozeným kusem jídla nezahazujeme jen samotnou surovinu, ale také obrovské množství práce, vody, energie a paliva, které byly potřeba k jeho vypěstování, zpracování a přepravě. Celosvětové statistiky mluví neúprosnou řečí: Ročně se na celém světě vyhodí zhruba třetina potravin. 

Nejvíce šokujícím faktem však zůstává, kde tento odpad primárně vzniká. Ačkoli se často prstem ukazuje na zemědělce nebo velké obchodní řetězce, realita je jiná. Přibližně polovina celosvětového objemu vyhozeného jídla vzniká v našich domácnostech. Odpadkový koš u nás doma je tak hlavním bojištěm, kde se „láme chleba“. 

Ani v České republice není situace nijak růžová. Až polovina z objemu vyhozeného jídla přitom končí naprosto zbytečně v běžných popelnicích na směsný komunální odpad, odkud míří přímo na skládky či do spaloven, bez možnosti jakéhokoli dalšího využití či kompostování.

Výzkumy Mendelovy univerzity v Brně, které má společnost BILLA k dispozici, odhalují přesnou strukturu toho, s čím v kuchyních nejvíce plýtváme. 

• Ovoce a zelenina: Tvoří absolutní vrchol pomyslné pyramidy vyhozeného jídla. Podléhají rychlé zkáze, jsou náchylné na změny teplot a zákazníci je často vyhazují jen kvůli drobným vzhledovým vadám nebo měkčí struktuře. 
• Pečivo: Umísťuje se hned na druhém místě. Křupavý chléb nebo housky kupujeme často v nadměrném množství a jakmile po dni či dvou ztratí svou původní svěžest, bez rozmyslu je nahrazujeme čerstvými.
• Maso a vejce: Vyhazují se v menším množství než čerstvé plody či pečivo, avšak jejich vyhození představuje vzhledem k náročnosti jejich výroby největší finanční i ekologickou ztrátu.
• Mléčné výrobky: Nacházejí se v těsném závěsu za masem, většinou z důvodu překročení doporučeného data spotřeby nebo nevhodného otevření většího balení. Nápoje: Zaujímají v žebříčku vyplýtvaných položek poslední místo, neboť mají zpravidla dlouhou trvanlivost a snadněji se skladují.

Co přesně nás vede k tomu, že nakoupené jídlo nesníme? Odborníci identifikovali tři hlavní příčiny, které se opakovaně objevují ve většině domácností.

Chybné umístění surovin je tichým zabijákem čerstvosti. Rajčata v ledničce ztrácejí chuť a dříve se kazí, brambory uložené na světle začínají klíčit, mouka v poškozeném obalu láká škůdce a listy salátu bez přístupu k vlhkosti rychle vadnou.

Jedním z nejčastějších důvodů zbytečného vyhazování je záměna dvou základních pojmů na obalech – „Spotřebujte do“ a „Minimální trvanlivost do“.

• Označení „Spotřebujte do“ udává přesné datum, do kterého je potravina (obvykle čerstvá, jako je maso či mléčné výrobky) zdravotně nezávadná. Po tomto datu by se již konzumovat neměla. 
• Označení „Minimální trvanlivost do“ se naproti tomu používá u trvanlivých potravin (těstoviny, konzervy, rýže, sušenky). Výrobce tím garantuje 100% kvalitu a chuť do uvedeného data, nicméně potravina je obvykle zcela bezpečná a chutná i týdny či měsíce po jeho uplynutí!

Hladové oči, neodolatelné slevové akce nebo prostá absence nákupního seznamu vedou k tomu, že nakoupíme více, než dokážeme spotřebovat. Jídlo pak zapadne do zadních rohů ledničky, kde překročí svou lhůtu použitelnosti.

Aby BILLA maximálně omezila plýtvání přímo ve svých prodejnách, uplatňuje propracovaný systém řízení zásob a distribučního řetězce. Potraviny procházejí přesně defi novanými fázemi.

Potraviny v prvotřídní kondici jsou nabízeny zákazníkům za standardní ceny.

Zboží s blížícím se datem exspirace nebo lehkými vzhledovými vadami je zlevněno, aby si našlo svého kupce.

Potraviny, které jsou stále bezpečné a kvalitní, ale již se neprodají, míří k charitativním organizacím.

Suroviny, které již nejsou vhodné pro lidskou spotřebu, slouží jako krmivo pro zvířata.

Neodvratná likvidace nastupuje teprve v momentě, kdy neexistuje žádné jiné smysluplné využití.

Díky systematické práci se daří dosahovat konkrétních výsledků v boji proti odpadu podle dat z roku 2025: 

• 98 % prodejen BILLA je aktivně zapojeno do systému darování neprodaných potravin. 
• Ročně se takto podaří darovat přes 950 tun potravin (darování narostlo o 20 %).

Vedle interních procesů spoléhá BILLA na zákaznicky oblíbené projekty: 

• Prodej za zvýhodněnou cenu: Potraviny s krátkou trvanlivostí najdete na prodejně označeny samolepkou „Dejme jídlu šanci“. Můžete tak nakoupit kvalitní zeleninu, maso, mléčné i trvanlivé výrobky za zlomek ceny. Tato iniciativa zachránila v roce 2025 přes 6300 tun jídla. 
• Spolupráce s potravinovou bankou: Pravidelné předávání přebytků pomáhá lidem v sociální nouzi – díky této dlouhodobé spolupráci BILLA daruje téměř 2 miliony porcí jídla ročně.

Plýtvání v domácnostech můžete snížit už při nákupu surovin. Nenechte se ošálit akcemi a předem si napište nákupní seznam, v ledničce se vám pak nic nezkazí.

Klíčící brambory, mouka napadená škůdci, vodnatá rajčata. Kdo by to neznal? Často za to může nevhodné skladování potravin. Zjistěte, co skladovat v ledničce, co ve spíži, pro kterou potravinu je vhodná jaká teplota a kterou naopak musíte chránit proti škůdcům.

Nevyhazujte zbytečně nejen jídlo, ale i peníze tím, že nevidíte rozdíl mezi pojmy „Spotřebujte do“ a „Minimální trvanlivost do“.

To, že jste něco načali, víte vy, ale zbytek rodiny už ne. Zřiďte si záchranářský box, kam budete dávat otevřené produkty určené k rychlému snědení. Čerstvé potraviny dejte dozadu a ty, kterým se trvanlivost krátí, naopak posuňte dopředu.

Pokud chcete mít po rozmrazení chutné a zdravotně nezávadné jídlo, dodržujte pár jednoduchých pravidel. Jídlo nedávejte do mrazáku horké ani teplé. Vše pečlivě zabalte. Ideálně balte po jednotlivých porcích, které můžete samostatně rozmrazit. Rozmrazte jednou, ale pak už znovu do mrazáku nedávejte. Věděli jste, že plná mraznička je úspornější? Pokud v ní tedy máte místo, raději ji vyplňte třeba plastovými láhvemi.

Okoralý chleba, natě ředkviček nebo zbylé jídlo rozhodně nevyhazujte. Můžete si na nich pochutnat díky záchranářským receptům, kdy spotřebujete naprosto vše. Ze starého chleba lze udělat topinky nebo domácí strouhanku, ze zbytků zeleniny připravíte silný vývar.

Svatby, narozeniny, velká zahrádkářská úroda… Co tedy dělat, když nedokážete všechno přebytečné jídlo sami spotřebovat? Vezměte ochutnat do práce, zkuste ho zamrazit, darujte ho na sítích nebo lidem v nouzi.