1. home
  2. Články
  3. 6 nejčastějších mýtů o kojení

6 nejčastějších mýtů o jídelníčku při kojení

Stejně jako během těhotenství má strava při kojení svoje specifika, která je dobré znát a dodržovat. Správná skladba jídla je totiž velmi důležitá jak pro kojící ženu, tak pro dítě. Má totiž vliv na jeho správný vývoj a zdravotní stav. Kromě toho jídelníček spolu s pitným režimem ovlivňuje kvalitu a tvorbu mateřského mléka. Jídelníček kojící mámy je ale opředen řadou zcela nesmyslných mýtů a rad, které se předávají po celé generace. Jaké mýty se nejčastěji spojují s jídelníčkem kojících žen vám prozradí náš článek.


Ženy tyto mýty automaticky přejímají, aniž by zjišťovaly, zda mají nějaké opodstatnění. Zajímavé je, že tyto „zaručené” rady co jíst a nejíst při kojení se liší napříč kulturami. Mnoho asijských žen se vyhýbá jakémukoliv studenému jídlu. V oblasti Latinské Ameriky se zase doporučuje omezit vepřové maso a rajčata. Podle čínské medicíny je skvělou podporou laktace kaše z adzuki fazolí. Ano, čtete správně. Z fazolí, které jsou naopak v našich končinách zapovězené.

Je třeba striktně vyřadit nadýmavé potraviny

Při trávení potravin, jako jsou luštěniny, zelí nebo květák vznikají plyny, které mohou způsobit nadýmání. Řada maminek proto takové potraviny ze svého jídelníčku vyřazuje pro jistotu preventivně. Nikdy se však neprokázal mechanismus, při kterém by plyny zároveň přecházely do mateřského mléka a trápily i dítě. 


Řada odborníků se kloní k názoru, že jídelníček matky nadýmání (koliky) u kojenců neovlivňuje zásadním způsobem. Vyřazení nadýmavých potravin z jídelníčku při kojení tedy není nutné. Podobně je to s perlivou vodou – bublinky se do krve nedostanou.


Viníkem novorozeneckých kolik je „nezralá” střevní sliznice dítěte nebo také špatná technika kojení, kdy se miminko příliš „naloká” vzduchu.


To ostatně potvrzuje i názor Jacka Newmana, kanadského pediatra a odborníka a propagátora kojení, který říká: „kojící matka může jíst všechno. Nemusí se vyhýbat kořeněným potravinám, česneku, zelí nebo alkoholu. Kojící matka by měla jíst normální zdravou výživu. Ačkoli existují situace, kdy něco, co matka jí, může mít vliv na dítě, je to neobvyklé. Nejčastěji lze koliku, plynatost a pláč zlepšit změnou techniky kojení spíše než změnou mateřské stravy.”

Je lepší se úplně vyhnout potravinám s obsahem alergenů

Ani v tomto případě nemá smysl preventivní vyřazování možných alergenů, jako jsou citrusy nebo ořechy. Existují však případy, kdy se u miminka projeví alergická reakce (časté jsou vyrážky a jiné kožní projevy nebo průjmy) na určitou složku v jídelníčku kojící ženy. Kromě výše zmíněných citrusů nebo ořechů se často jedná o vejce nebo některou z mléčných bílkovin.


Pak je na místě kontaktovat nutričního terapeuta, který vám pomůže s eliminační dietou. Vytipovaná složka se z jídelníčku kojící matky vyřadí a sleduje se, zda příznaky u kojence odezní. Pokud se podezření potvrdí, je důležité sestavit jídelníček tak, aby nedocházelo k deficitu důležitých látek. 

Mateřské mléko se tvoří z obsahu žaludku

Tak jednoduše tvorba mateřského mléka nefunguje. Jídlo musí nejprve projít dlouhou cestu trávicím traktem, kde se rozloží na jednotlivé živiny. Dále krví putují tam, kde jsou potřebné. Jen některé se dostanou až do prsu, kde dochází k tvorbě mateřského mléka.


Důležitý je proto jídelníček s důrazem na jeho pestrost a dostatečnost. Pokud takový nebude, je to jediná skutečná chyba, kterou můžete udělat.

Při kojení je třeba držet speciální dietu

Jak jsme se zmínili v předchozím bodu jídlo pro kojící matky by mělo být zdravé a chutné. Nejen při kojení je důležitý především pestrý a vyvážený jídelníček s dostatkem všech makro i mikro živin.

Co si pod vyváženým jídelníčkem představit? Myslete na to, aby v každém jídle byl zdroj bílkovin (maso nebo jeho alternativy, ryby, mléčné výrobky, vejce), sacharidů (rýže, brambory, batáty, těstoviny, vločky…) a zdroj tuků, s důrazem na ty rostlinné (ořechy a oleje). Nezapomeňte také na dostatečný příjem zeleniny a ovoce.


Podívejte se jaký je rozdíl mezi sacharidy a cukry. Díky článku si uděláte jasno a nebudete se zbytečně trápit. Opatrně nakládejte s přemírou sladkostí, průmyslově vysoce zpracovaných potravin nebo jídly z fast foodu.


Kojení je energeticky náročné, a proto je potřeba jídelníček navýšit průměrně o 500 kcal za den. To je důležité hlavně u žen, kde jejich hmotnost hraničí s podváhou. Kojení naopak může být pomocníkem s redukcí hmotnosti pro ženy, které během těhotenství výrazně přibraly. Kolik „ideálně” přibrat v těhotenství se dozvíte v našem článku.

Pro tvorbu mateřského mléka je důležitý i pitný režim. Ideální je pít čistou vodu a neslazené čaje v průběhu celého dne a nečekat na žízeň. Proto je fajn mít vždy po ruce čaj pro kojící matky a jiné pití. Jak správně udržovat pitný režim vám poradí náš článek.

Zakázaná jsou pikantní jídla, syrové maso nebo plísňové sýry

Pokud se vám v jídelníčku často objevuje například česnek nebo chilli, chuť mateřského mléka může být změněna. To ale nemusí být pro kojence vyloženě nepříjemné. Pokud tedy dítě nereaguje negativně, mléko neodmítá a neobjevují se u něj průjmy, není nutné z jídelníčku tyto potraviny vyřazovat preventivně.


O jídelníčku v těhotenství jsme psali dříve. V tomto období platí, že syrovému masu nebo plísňovým sýrům je lepší se vyhnout. To z důvodu možné nákazy nebezpečnými mikroorganismy jako je Listeria monocytogenes nebo Toxoplasma gondii.

V období kojení ale toto doporučení odpadá, protože mikroorganismy do mléka nepřechází a pro dítě tedy nejsou nebezpečné. Můžete si proto dopřát tepelně neupravené maso, ryby, plísňové a čerstvé sýry, také vajíčka nemusíte vařit natvrdo. Pozor dejte na čerstvost. Pohlídejte si zdroj, důslednou hygienu a datum spotřeby. Ačkoliv miminko nenakazíte, sama ale v nemocnici se salmonelou skončit nechcete.

Po kávě nebude dítě spát

Kofein z kávy a dalších nápojů, které kofein obsahují, přechází do mateřského mléka. Na to je potřeba myslet. Neznamená to ale, že je třeba se kávy vzdát úplně. V normálním množství nemá na miminko a jeho spánek žádný negativní vliv. V období kojení se za horní hranici považuje příjem kofeinu do 300 mg/den, v těhotenství to je pak 200 mg. Co si pod tím představit? Problémem je neznámý nebo nestálý obsah kofeinu, který záleží například na způsobu přípravy v případě filtrované kávy. Obecně se ale můžeme odrazit od množství 1–2 kávy denně. 


Pokud vypozorujete, že je dítě neklidné, podrážděné a špatně spí, je možné, že je na kofein citlivější. Pak je tedy na místě příjem ještě snížit.

Tereza Havlínová